Při letošním waiver draftu se Pens trefili do černého

Každý tým má možnost si pro Waiver chránit šestnáct hráčů do pole a dva brankáře. Hráči, kteří jsou v týmu jeden nebo dva roky, jdou chráněni automaticky. Jako první si z nechráněných hráčů vybírá vždy ten klub, který v předchozí sezóně skončil na posledním místě ligové tabulky. Po samotném výběru pak putuje do klubu, ze kterého byl hráč stažen, buď finanční náhrada, nebo kompenzace v podobě jiného nechráněného hráče.

Penguins tak za Babyche zaplatili 12.500 dolarů, což se vzhledem k jeho dosavadním výkonům může zdát jako směšná částka. Rodák z Edmontonu, který má i ukrajinské předky, získal totiž dosud ve dvanácti zápasech celkem třináct bodů a nastupuje v nejúdernější řadě Pens vedle Maria Lemieuxe a Warrena Younga. Tu veřejnost začala označovat přezdívkou Skyline.

Hrát v produktivních útocích si Babych vyzkoušel už dříve. V St. Louis, bývalém klubu, nastupoval například v sezóně 1980/81 vedle Bernieho Federka a Briana Suttera. Poté si ke konci stejného ročníku zahrál i s Blakem Dunlopem a Jorgenem Petterssonem. To už hrál ale se zraněním ramene, o kterém nikomu nic neřekl.

"Rok předtím jsem si ho v jednom zápase v St. Louis vykloubil. Hráli jsme zrovna proti Los Angeles a stalo se mi to, když jsem hitoval jednoho z jejich obránců. Hokej mám rád, tak jsem hrál dál," zavzpomínal Babych.

O asi dva roky později si pak přetrhl ve stejném rameni vaz. "Šel jsem do bitky s Jimmym Mannem, tvrdým hráčem z Winnipegu. Když se mi pokusil dát ránu, tak podklouzl a upadl. Chtěl jsem se postarat o to, aby nevstal, tak jsem se ho snažil držet při zemi. V tom okamžiku mě odtáhl jeden z rozhodčích. Po zápase jsem pak v kabině cítil v rameni ostrou a pálivou bolest," líčil Babych.

Jeho gólová produkce se z 54 gólů v sezóně 1980/81 postupně snižovala na 19, 16 a 13 v sezónách následujících. "Všichni se divili, proč nedávám góly. Nikdo ale nevěděl, že jsem nebyl schopen zvednout ruku nad rameno."

Na začátku roku 1993 pak přišlo další zranění - zlomenina čelisti. Stalo se tak v jednom utkání s Philadelphií, kdy jej loktem do obličeje udeřil v šarvátce buď Paul Holmgren nebo Behn Wilson. "Uprostřed té potyčky jsem najednou ucítil jako by se mi propadl kus tváře. Na zlomek vteřiny mě to rozhodilo," vyprávěl Babych. A právě onen zlomek využil Wilson k dalšímu úderu, kterým Babychovi zlomil nos.

Poté co mu dali chirurgové tvář dohromady, přikázali mu nosit speciální kryt připevněný k helmě. Stejně jako ho tento přídavek vybavení chránil, tak ho i omezoval. "Pořádně jsem kvůli tomu neviděl, puky se mi ztrácely pod nohama. Jakmile si toho soupeři všimli, začali toho využívat."

Při své poslední sezóně v St. Louis nastřílel Babych pouhých třináct gólů a rozhodl se proto požádat o výměnu.

"Po těch všemožných zraněních už jsem nehrál svoji hru, na kterou jsem byl dříve tak pyšný. Věděl jsem, že týmu nedávám maximum a že někdo jiný by toho na mém místě byl schopen. Moje srdce nechtělo St. Louis opustit, ale cítil jsem, že pořádně neplním svou práci," pověděl.

Blues ho tedy před začátkem letošní sezóny poslali do Edmontonu, kde se však nedohodl na podmínkách smlouvy a tak se vrátil zpět. "Zeptali se mě, zda nechci přece jen zůstat, byla to už ale jen taková otázka ze zdvořilosti. Požádal jsem je, ať mě umístí na waiver draft."

A tak se dostal až k Penguins. Generální manažer Eddie Johnston si ho předtím, než si jej stáhl, pořádně proklepl. "Ptali jsme se na něj hodně a vždy jsme dostali pozitivní odpovědi. Je to zakončovatel. Není tak dobrý ve vedení puku, dokáže ale skvěle vystřelit a zakončovat akce," sdělil Johnston.

Zatím se Babychovi při restartu kariéry daří, uvidíme, jak to půjde dál.

09. 11. 1984, James, Převzato a přeloženo z deníku Post-Gazette

Další články tématu

Další články týkající se hráče Wayne Babych