Pod Berrym čeká Penguins tvrdý režim
Když byl Bob Berry 24. února tohoto roku odvolán z trenérského postu v Montrealu, činila sezónní bilance jeho týmu 28 výher, 30 proher a 5 remíz. Pokud by měl takovou bilanci i 24. února příštího roku, vyhazov by ho určitě nečekal. To spíše cena pro nejlepšího trenéra roku.
Berry se trenérem Penguins oficiálně stane se začátkem zítřejší půlnoci a ve funkci nahradí Lou Angottiho. Ten s týmem, podobně jako jeho předchůdce Eddie Johnston o sezónu dříve, skončil na samém chvostu tabulky NHL.
Nezávidění hodnou situaci Penguins se tak pokusí vylepšit už třetí trenér během posledních tří let. Pomoci by mu k tomu měl Mario Lemieux, zázračný talent z Montrealu, které ho by měli Pens za pár dní draftovat z celkově prvního místa. Toho by pak měli doplňovat veteráni Mike Bullard, Ron Flockhart a Mark Taylor.
Berry se své situace nebojí, už dříve totiž čelil několika obtížným výzvám. Například, když trénoval Los Angeles, musel překonat dvě velké překážky. První v podobě nejnepříjemnějšího cestování ze všech týmlů v NHL a druhou ve skutečnosti, že musel hráče přesvědčovat, aby místo vylehávání na pláži trénovali.
Výsledkem jeho snažení byly tři po sobě jdoucí účasti Los Angeles v play off. Poté, co odešel, se tam tým podíval v následujících třech letech pouze jednou.
V sezóně 1980/81 měl s Kings bilanci 99 bodů, 43 výher, 24 proher a 13 remíz, což je dosud druhý nejlepší výsledek v historii týmu. Čtvrté místo v tabulce celé NHL je pak dosud nepřekonané. Většinu své trenérské strategie pochytil Berry od Boba Pulforda, kouče, který ho dlouho jako hráče trénoval právě v Los Angeles.
S Montrealem, svým dalším týmem, pak následně dokázal během sezón 1981/82 a 1982/83 vyhrát 46 respektive 42 zápasů. Na tato čísla Penguins nikdy nedosáhli, jejich maximem je 37 výher ze sezóny 1974/75.
Berry je přísným člověkem, který od svých svěřenců vyžaduje disciplínu. Pokud ji někdo poruší, neostýchá se rozdávat tresty v podobě pokut. V Los Angeles dal například každému hráči, na kterém se během sezóny objevilo opálení od slunce, pokutu pět set dolarů. Jeho tréninky trvají dvě a půl až tři hodiny, což je o hodinu déle než je obvyklé u většiny jiných týmů.
"Někteří lidé si myslí, že své hráče přetěžuje," nechal se slyšet Red Fischer, uznávaný hokejový odborník píšící pro deník Montreal-Gazzete. "Jeho týmy jsou však vždy velmi disciplinované a ve skvělé formě. Žádnou porážku nebere na lehkou váhu, je to řvoun, jehož tréninky mohou být vražedné," následně dodal.
V Los Angeles Berry spoléhal na mladé, ofenzivně laděné hráče. Dal dohromady levé křídlo Charlieho Simmera, středního útočníka Marcela Dionneho a pravé křídlo Dave Taylora, řadu, která je v současnosti nazývána jako "The Triple Crown Line" a je jednou z nejkonzistentněji bodujících řad současnosti.
Když pak Berry přešel do Montrealu, svoji strategii změnil a začal se více spoléhat na starší hráče a defenzivnější styl hry. "Svůj systém dokáže skvěle přizpůsobit schopnostem hráčů, které vede a dokáže z nich tak dostat maximum. Ohledně tohoto je velmi chytrý. Myslím, že je mu bližší obrannější styl hry, dokáže se ale přizpůsobit tomu, s jakými hráči pracuje," sdělil dále Fischer.
Angažmá v Montrealu ale Berrymu příliš nesedlo. "Moc mě to nepřekvapilo, trénovat tu je jedna z nejtěžších hokejových prací," sdělil obránce Larry Robinson. "Na každé rozhodnutí, které učiníte, se vás ptá patnáct novinářů," postěžoval si sám Berry a dodal: "I když se jedná jen o trénink."
To, jak Berry těžce nese porážky, ukázal už i publiku v Pittsburghu. Po jednom prohraném zápase zde vytrhl panel, který ovládá výsledkovou tabuli a časomíru. Podruhé zde pak naštvaně odhodil na led židli.
Svoji vznětlivou povahu dokáže často přenést i na hráče. Když třeba minulou zimu hrál Montreal v Los Angeles, on a veterán Steve Shutt předvedli dlouhou a hlasitou hádku, po které si Shutt sundal dres, strhl z něj svoji jmenovku a oboje zahodil do koše.
"Pokaždé byl hodně prudký a vznětlivý, ať se jednalo o první nebo jakýkoli jiný den. Existovaly pro něj jen výhry a nic jiného," popsal Berryho Bob Gainey, který pod ním hrál v Montrealu. "Ne každý hráč je jako Bob. Všichni ho ale respektují a rychle zjistí, že je lepší ho poslouchat, než se mu vzpírat," pověděl Fisher.
Než se dostal Bob Berry k hokeji, hrál i baseball (jako catcher byl i na zkoušce u týmu MLB Houston Astros) a americký fotbal (jeden rok byl obráncem v týmu CHL Quebec Rifles).
Komentář z budoucnosti:
Berry vydržel na lavičce Penguins tři sezóny a 13. dubna 1987 byl poté, co se s týmem ani jednou nedostal do play off, odvolán.
04. 06. 1984, James, Převzato a přeloženo z deníku Pittsburgh Post-Gazette
Tweet
Další články tématu
27. 10. 2015 - Sergei Gonchar najat jako trenér obránců17. 06. 2015 - Jacques Martin nadále mezi diváky
10. 03. 2015 - Penguins vylepšili obranu, na úkor vstřelených gólů
12. 12. 2014 - Trenér Johnston si musí poradit se zraněními
19. 06. 2014 - Rutherford si pohovoří i s Desjardinsem
18. 06. 2014 - Hledání trenéra ve fázi pohovorů
11. 06. 2014 - Rutherford má v plánu pohovor s Johnem Hynesem, koučem farmy
18. 04. 2014 - Postřehy trenéra Bylsmy den po zápase
27. 03. 2014 - Mělo by vedení Penguins odvolat trenéra Bylsmu?
05. 12. 1984 - Trenér Berry hledá lék na devět zápasů bez výhry
03. 11. 1984 - Berryho těší start do sezóny, ne tak zranění Belangera
05. 06. 1984 - Berry chce hráčům nejprve změnit myšlení