Příchod hvězd do Pittsburghu pokračuje! Žigmund Pálffy podepsal na tři roky!

Proč se tak stalo? Další důkaz o tom, jak moc se NHL s novou kolektivní smlouvou změnila. Hráč se teď může lépe rozhodnout, kam bude chtít jít, ale musí se rozhodnout velice rychle, protože kdyby přemýšlel moc dlouho, může mu klub, s nímž jedná, říci: "No jo, bráško, my jsme tě chtěli, moc jsme tě chtěli, ale když ses k ničemu neměl, najali jsme místo tebe dva další. Takže buď vezmeš méně, než jsi chtěl, anebo se nedá nic dělat, protože jsme příliš blízko mzdovému stropu."

Pálffy dostal nabídku způsobem, kterému by málokdo odolal: zavolal mu totiž samotný spoluvlastník klubu Mario Lemieux. Takže se Pálffy ani moc nerozmýšlel. Zeptal se jenom svého agenta Petra Svobody (ne toho z Tampy, ale z Edmontonu), co on na to. Svoboda se společně se svým kolegou, právníkem Paulem Krausem, podíval na nabídku, a oba pak pravili: "Člověče, honem, kde máš propisovačku? Co? No přece ceruzku!"

Jak pak uvedl Svoboda, ono nešlo pouze o to, že ta smlouva přišla od samotného Lemieuxe. Ta smlouva totiž Pálffymu zaručuje určitou jistotu a to všechno za slušné peníze. Jistě, je to méně, než bral podle své minulé sezony, která zněla na 42 miliónů za šest let, ovšem nová mapa NHL prostě už tak vypadá.

Převážná většina hráčů se musela smířit s tím, že gáže budou menší. Výjimku představuje snad jedině Martin Ručinský. V jeho případě totiž tentýž Petr Svoboda jemně upozornil Glena Sathera, generálního manažera New York Rangers, že Ručinský byl vlastně v minulé sezoně trochu podhodnocen, a Sather jistě viděl, jak se skvěl na mistrovství světa, o české lize ani nemluvě. A navíc, dodal Svoboda, málokdo umí dávat góly z nájezdů tak dobře jako právě Ručinský. Výsledek? Ručinský bere o polovinu víc než dosud.

Nicméně, v případě Pálffyho jde ještě o to, že v Pittsburghu nebude muset hrát první housle a být na ráně kdykoli, když se mužstvu nedaří. To si teď v Andělských Losinách za něj schytá nejspíš Jeremy Roenick - muž milující každý mikrofon, který vidí. V Pittsburghu bude tlak na velikánovi, který odchází, tedy na Lemieuxovi, a na snad velikánovi. který přichází. Tedy na Crosbym.

"Pálffy," jak pravil Svoboda, "si tudíž bude moci hrát to svoje, a zahraje si to právě s těmi dvěma. Všichni budou mít radost. Ostatně zdá se, že Pittsburgh bude mít poměrně dobré mužstvo, ale současně nebude pod ohromným a každodenním tlakem, právě na základě nedávných nepříliš dobrých výsledků, že musí okamžitě vyhrát Stanleyův pohár a tak se vrátit k bývalé slávě. To se pak ale hraje úplně jinak."

A ještě trocha čísel: Pálffy si v poslední odehrané sezoně za Krále z Los Angeles připsal v 35 zápasech 41 bodů. Pak si však v lednu 2004 vážně zranil rameno, a bylo po bodování. Pálffyho si v roce 1991 vybrali na draftu New York Islanders. V roce 1998 s Ostrovany podepsal smlouvu na šest let za 42 miliónů. To byla částka, která se tehdy Ostrovanám moc nelíbila, a to i přesto, že na ni původně bez mučení kývli.

Tak tedy Pálffyho poslali do Californie. Dostali za něho tenkrát tři hráče a ještě právo výběru v draftu příštího roku. Není se ovšem čemu divit, když zvážíme, že v 642 zápasech, které Pálffy v NHL sehrál, nastřílel 318 branek a celkem si připsal 671 bod, což je víc než jeden bod na zápas. No, a teď se dostal do klubu, kde si zahraje s Mariem Lemieuxem.

07. 08. 2005, Will