Crosby vystavuje mladistvé tělo a propaguje hokej
ohle si nejlepší marketingové mozky NHL nemohly vymyslet: draftovat Sidney Crosbyho, aby mohl hrát vedle Maria Lemieuxe a mít tu kliku, že sám mladíček není ošklivcem typu hrbáče z Bídníků. Říjnové vydání časopisu Vanity Fair totiž bude mít Crosbyho na obálce bez košile, aby vyniklo vypracované svalstvo, a v džínách odvážně posunutých tak, aby představivosti nezbývalo moc práce. Dámy budou šílet. NHL bude nadšením slintat. Slintá vlastně už teď: Crosby nehrál v lize ještě ani vteřinu a už se stal pojmem, zajímají se o něj média, zvláště v USA, kde jinak pro hokej mají spíš jen slova pohrdání, pakliže se o něm vůbec zmíní.
Crosby to vzal také tak: "No, je pravda, že jako hokejová póza to opravdu není nic moc," připustil. "Ale jestli to vzbudí zájem o hokej i mezi lidmi, kteří o našem sportu dosud nic nevěděli, je to samozřejmě v pořádku, ne?" A když šek s honorářem za pózování dorazí na Crosbyho účet a bude řádně krytý, tím lépe.
Crosbyho agent Pat Brisson z zastupující agenturu IMG řekl, že dnes je vlastně jedno, zda Crosby hraje v New Yorku, městě skýtajícím téměř neomezené reklamní a marketingové možnosti, nebo o něco dál, v mnohem menším Pittsburghu. Jakmile budou lidé vědět, o koho jde, jak hraje, s jakými výsledky, jak vypadá a co vlastně dělá, je úplně jedno, odkud informace získali. "Dnešní technologie je v tomto ohledu doslova zázračná," uvedl Brisson.
Ostatně, NHL to udělala mazaně, když se o pravo volby v letošním draftu 22. července losovalo: právě odtud se Crosbyho jméno rozlétlo do světa více než ze zimního stadiónu v Dakotě, kde pomohl Kanadě k onomu slavnému vítězství na juniorském mistrovství světa. Během tří týdnů po zmíněném draftu totiž Crosbyho internetové stránky zaznamenaly 140 tisíc návštěvníků denně. Kromě toho, Reebok, s nímž má Crosby smlouvu na veškerou výstroj, od té doby prodal 16 tisíc dresů s Crosbyho číslem 87.
Fanoušci v Pittsburghu to potvrzují. Jeden z nich, jménem Paul Gustic, se přišel podívat na tréninkový zápas Penguins v Crosbyho dresu a vysolil za lístek bez váhání 260 amerických dolarů, což je částka, kterou většinou stojí místo v lóži na sedmý zápas finále Stanley Cupu. "Vítězství v loterii o právo na Crosbyho bylo stejně vzrušující jako vítězství ve Stanleyově poháru," řekl fanoušek Gustic, který podle reportérky agentury Canadian Press Donny Spencerové myslel svoje slova smrtelně vážně.
Brisson tvrdí, že denně dostává 15 až 20 dotazů a žádostí, zda by pan Crosby nešel dělat reklamu tuhle či támhle. Když se k tomu přičtou reklamní smlouvy s Reebokem a výrobcem nápojů Gatorade, které už Crosby má, kam se hrabe jeho gáže 850 tisíc dolarů ročně pro začátečníka v NHL.
A všechno jde tak rychle, že Penguins museli vydat oficiální program sezony s Crosbym na titulní stránce ještě v barvách jeho juniorského klubu Rimouski Oceanic, protože na porízení fotky v dresu Pittsburghu prostě nezbyl čas. Jak poznamenal Tom McMillan, šéf komunikací Penguins, mnohé uchvátilo, jak rychle vznikl vztah mezi vlastníkem a kapitánem mužstva Mariem Lemieuxem a Crosbym.
Dokud si Crosby nenajde vlastní bydlení, bude žít u Lemieuxů a slavný Mario ho povede za ručičku před veškerá úskali jak na ledě, tak mimo něj. Jediné, co zatím neudělal, bylo, že ho nepustil samotného do svého vinného sklepa. Ale co, až uvidí, že se prodej lístků na domácí zápasy zdvojnásobil, třeba mu i sám nalije skleničku.
Mezitím, poznamenal McMillan, si budou Penguins na zájezdy brát dva mluvčí pro sdělovací prostředky místo obvyklého jednoho: "Nějak ten zájem budeme muset uspokojit." Totéž udělal Pittsburgh naposledy v době, kdy se Lemieux vrátil z hokejového důchodu.
16. 09. 2005, Will
Tweet