Gymnasta Bylsma nejlepším trenérem sezóny?

"Myslím, že nejvíce pomáhá to, jak je vždy pozitivní a energický. Ráno nám na tréninku pustí nahlas hudbu a pak dělá v šatně hvězdice. Doopravdy," snaží se najít klíč k Bylsmově úspěchu obránce Brooks Orpik.

Gymnastiku v šatně v podání hlavního kouče byste v trenérských příručkách hledali marně, přesto Bylsmovi evidentně pomáhá. I když musel během sezóny čelit nespočetnému množství zranění nebo suspendací svých svěřenců, ani jednou nezměnil styl hry svého týmu a nikdy s ním dramaticky neklesl v tabulce. To jsou hlavní důvody toho, že je v současnosti zmiňován jako možný kandidát na Jack Adams Trophy - cenu pro nejlepšího trenéra NHL.

"Hráči přicházejí a odcházejí, tým však hraje pořád svůj zažitý styl. To považuji za jeden ze znaků kvalitního trenérství," nechal se slyšet generální manažer Pens Ray Shero. "Hrajete určitý styl bez ohledu na to, kdo je zrovna v sestavě. Často se nás ptali, zda při zraněních Evgeni Malkina a Sidney Crosbyho změníme taktiku. Neudělali jsme to. Celou sezónu máme naši hru založenou na kvalitním bránění přesilových her a výborném brankáři," pokračoval Shero.

V dresu Pittsburghu letos naskočilo do nejméně jednoho zápasu celkem 37 různých hráčů, což je třetí nejvyšší počet v NHL. Dva nejproduktivnější z nich skončili sezónu předčasně na začátku tohoto kalendářního roku - Sidney Crosby 5. ledna kvůli otřesu mozku, Evgeni Malkin pak 4. února kvůli zpřetrhaným kolenním vazům.

Od doby, co nehrál Sidney Crosby, měli Tučňáci bilanci 19 výher, 12 porážek a 5 proher po prodloužení (nájezdech). Po zranění Malkina pak bilance čítala 11 výher, 9 proher a 4 zápasy s jedním bodem. V březnu pak měli Penguins skvostnou bulanci 8-3-2 a zůstávali tak ve hře jak o divzní, tak konferenční titul. S předstihem si také zajistili postup do play off.

"Vím, že spousta lidí po zranění Crosbyho s Malkinem říkala, že budeme muset změnit naši hru, že budeme například muset zavést past ve středním pásmu. To se ale nestalo," prozradil Brooks Orpik a pokračoval: "Samozřejmě, že bychom je chtěli mít v sestavě, když hrají, je to znát. Ale vidíte, že to jde i bez nich. Myslím, že hodně lidí to překvapilo."

Malkin s Crosbym však nebyli jedinými hráči, bez kterých se musel Bylsma obejít. Nemalý počet zápasů museli Penguins odehrát i bez dalších klíčových mužů, jako byli Jordan Staal, Chris Kunitz, Mark Letestu, Arron Asham, Paul Martin, Zbyněk Michálek nebo Brooks Orpik. Jen dva hráči naskočili do všech 77 zápasů - obránce Kristopher Letang a útočník Maxime Talbot.

Kromě zranění zde byly ještě delší suspendace Matta Cooka a Erica Godarda. Navíc byl tým v prosinci na každém kroku pronásledován televizní stanicí HBO, která v rámci Winter Classic 2011 točila svůj dokument "24/7 Road to the NHL Winter Classic". Ani tyto okolnosti Tučňákům na pohodě příliš nepřidaly.

"Je opravdu dobrý v tom, že dokáže hráče přimět k tomu, aby všechny starosti nesouvisející s hokejem hodili za hlavu a aby se soustředili jen na hokejové věci. Nenechá sebe ani své svěřence podlehnout stresu ze ztrát způsobených zraněními nebo z toho, co se o hráčích píše v médiích. Směřuje pozornost všech na to, co je důležité pro klub, co se děje v kabině nebo v zápasech. Tedy na věci, které máme pod kontrolou a které můžeme ovlivnit," popisuje Brooks Orpik.

Když byl povýšen na hlavního kouče Penguins, měl Bylsma na kontě pouhých 55 zápasů jako trenér Wilkes-Barre/Scrantonu v AHL. K mužstvu tehdy odcestoval na Long Island těsně před zápasem s Islanders.

"Byly asi dvě hodiny odpoledne. Nevedl žádný trénink, měl jen krátkou rozmluvu s hráči o tom, jak se bude hrát. Hráči ho tehdy nebrali jako nového trenéra, ale spíše jako hráčskou posilu z AHL," vzpomíná na kuriózní začátek Bylsmy Shero.

Po tomto rozporuplném začátku a prohře s NY Islanders pak přišla spanilá jízda, která se zastavil až při červnovém zisku Stanley Cupu. Ray Shero přiznává, že byl, stejně jako velká část veřejnosti, překvapen nad tím, jak Bylsma do mužstva zapadl, jak ho dokázal povznést a jak ho hráči vzali.

"Neměl jsem tehdy moc možností. Když 15. února propustíte hlavního kouče, nemáte moc času na shánění nového. A tak jsme se rozhodli pro Dana," pokračuje Shero.

Dále Shero prozradil, že ať by sezóna Penguins dopadla jakkoli špatně, Bylsma by nepřišel o své původní místo ve Wilkes/Barre: "Řekl jsem mu: Dane, neboj se. O svoji práci ve Wilkes/Barre nepříjdeš. Cílem je dostat se do play off a pak se uvidí."

Bylsma si vedl nad očekávání dobře. Základní část dokončil s bilancí 18 výher, 4 proher v prodloužení a pouhými třemi prohrami za nula bodů. V play off se pak se svým týmem dostal až do finále, když postupně přešel přes Philadelphii, Washington a Carolinu. Tam pak v sedmizápasové bitvě porazil Detroit a získal Stanley Cup.

"Copak jsem ho pak mohl poslat zpět na farmu poté, co jsme vyhráli pohár?" usmál se Shero.

I přes tento Bylsmův úspěch existovalo stále hodně lidí, kteří ho nepovažovali za skutečného kouče. Říkali, že každý, kdo by měl k dispozici takové hráče jako jsou Crosby s Malkinem, by byl dobrý trenér.

"V sedmdesátých letech, když trénoval tým Montrealu Canadiens, se o Scotty Bowmanovi říkalo, že měl nejjednodušší práci na světě. Můj otec [Fred Shero, legendární kouč Philadelphie] mi ale řekl, že je Scotty nejlepší trenér na světě, protože dokázal ukočírovat všechny ty hvězdy tak, aby se z nich stal výborný tým," pokračoval v povídání Shero a dodal: "K tomu, aby byl trenér úspěšný, musí zvládnout motivovat všechny typy hráčských osobností a dostat z nich to nejlepší."

A tím se vracíme zpět k Bylsmovým hvězdicím. "Kolikrát si říkám, co to zase vyvádí. Ale každého to pozitivně naplní. Jsou dny, kdy se hodně cestuje a vy jste unaveni, ale když přijdete do šatny a tam vidíte Dana provádět ty jeho skopičiny, tak vás to hned povzbudí a nakopne," říká Brooks Orpik.

Jordan Staal s ním souhlasí: "Viděl jsem ho dělat mnoho různých věcí, je to velmi energický člověk. I když je to trenér, nebojí se udělat ze sebe legraci a povzbudit tak hráče. Myslím, že tu energii, kterou vypouští, pak my hráči absorbujeme."

Ray Shero od začátku věděl, že je Bylsma dobrý trenér, jinak by nikdy nepřišel s nabídkou na trénování hlavního mužstva Pens.

"Pamatuji si, jak jsem mu kvůli tomu volal. Mluvil jsem s ním asi pět minut a vysvětlil mu, co se děje. Řekl jsem mu, ať si v klidu promluví se svou ženou, že ho do ničeho netlačím. Když mi pak volal zpět, řekl, že místo bere. Že je to nabídka, která by se už nikdy nemusela opakovat. Je to hezký příběh, Dan mě tehdy dostal z těžké situace."

31. 03. 2011, Will